Booginku jsem si brala s cílem věnovat se záchranářskému výcviku a sem tam zabrousit do děje výstav.

Boogina je spíše mohutnější fenka. Má kompletní nůžkový skus, krásnou strukturu a délku srsti s kompletními znaky, pěkný a plynulý pohyb, anatomický krok, středně hnědé oko. Ocas v běhu krásně nesený. Má přátelskou povahu.

Při výcviku je dobře ovladatelná. Někdy zbytečně u cvičení příliš přemýšlí, zda se jí to vyplatí, ale většinou podlehne a cvičení s ní je zážitek. To dokazuje několik složených zkoušek. K její nejsilnější stránce patří stopování, které ji mimořádně baví. Ze záchranařiny jsme vyzkoušeli, jak terénní vyhledávání, praktickou stopu, tak i vodu a sutiny. Všechno zvládá bez problémů a hlavně nás to baví.

Na Becky jsme čekali dva roky. Vyhlédli jsme si jí , no abych to upřesnila, vyhlédli jsme si tenkrát na svodu v Kroměříži chovatelku Petru Kočíbovou, která tam byla "svádět" 🙂 svůj první vrh "A" po Ariellce z Faustova domu. Zeptali jsme se jí, kdy bude mít další štěňátka? Ariellka se nám moc líbila, tak jsme si řekli, že to bude stát za to, na další štěňátka počkat. Pravda, barák rozestavěný, dcera měla jít do první třídy a v prasátku na pejska bylo našetřeno tak možná na ocásek 🙂 . Měli jsme i dost času rozhodnout jaká barva našeho Howi bude. Já jsem od začátku chtěla černoznakajdu, manžel, rodina, rozhodli, že pokud bude fenka plavá, tak raději plavandu. Ariellka nám udělala ohromnou radost, když 24. 4. 2006 porodila jednu jedinou plavou feneču. Ulehčila nám tím nesnadné rozhodování, kterého z těch medvídků si máme vybrat.

Connie z Podbuchlovských